Vodáci vrankám v Jizeře neškodí, ukázala studie - Český ráj
Aktuality a akce
null Vodáci vrankám v Jizeře neškodí, ukázala studie
Vodáci vrankám v Jizeře neškodí, ukázala studie
3. 3. 2026
Ukázala to studie Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Jejím zadavatelem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Dopady rekreačního splouvání na vranku obecnou studie sledovala vloni a předloni v chráněné krajinné oblasti Český ráj, v evropsky významné lokalitě Průlom Jizery. Vodácky velmi silně zatíženou část Jizery u obce Rakousy srovnala s kontrolní lokalitou v nedalekém Splzově. Zaměřila se na letní období, kdy je řeka nejvíce využívaná.
Vranka obecná je drobná ryba žijící u dna v proudných úsecích potoků a řek. Potřebuje chladnou, čistou a dobře okysličenou vodu a jako úkryt i místo tření využívá prostor mezi kameny. V minulosti byla běžná, z řady toků ale vymizela kvůli znečištění a úpravám koryt. Proto patří mezi celostátně ohrožené chráněné druhy a vyžaduje preventivní ochranu.
Výzkumníci vybrané jedince opatřili čipy a jejich výskyt a pohyb následně sledovali mobilní anténou a anténami umístěnými v řece. Součástí bylo také vyhodnocení vodáckého provozu pomocí časosběrných záznamů a vytipování rizikových mělčin – štěrkových a kamenných lavic, kde dochází ke kontaktu lodí se dnem a častému brodění. Cílem studie bylo zjistit, zda vysoká intenzita splouvání negativně neovlivňuje místní populaci vranky.
Grafy počtů lodí zdokumentovaly velmi vysokou zátěž Jizery u Rakousy s tisícovkami lodí za sezónu [1] , zatímco kontrolní lokalita Splzov je vodáky využívána minimálně. Podíl vranky obecné na celkovém úlovku se v průběhu tří letních měsíců zvyšuje v obou lokalitách a trendy jsou velmi podobné, grafy neukázaly pokles vranky v lokalitě s intenzivním vodáctvím. „Rozdíly mezi proudnými úseky a tišinami jsou malé – vranka je častější v proudných úsecích, ale rozdíly nejsou statisticky významné,“ přibližuje Jan Augustynek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Velikost vranek se mezi lokalitami výrazně neliší, pouze ve Splzově se místy vyskytuje o něco více větších jedinců. Druhové složení rybího společenstva je v obou lokalitách podobné; dominantními druhy jsou vranka obecná, mřenka mramorovaná a střevle potoční. Některé vzácnější druhy se vyskytují pouze lokálně, například mihule potoční žila v daném období pouze v Rakousech. Telemetrická data ukázala, že většina označených vranek setrvává dlouhodobě v relativně malém prostoru, výraznou migraci mezi úseky výzkumníci nezaznamenali.
Výsledky sledování tedy nepotvrdily negativní dopady, populace vranky obecné je v obou sledovaných lokalitách Rakousy a Splzov početná a stabilní, odhady naznačují řádově tisíce dospělých jedinců v každé lokalitě. „Samozřejmě ale platí, že při nízkých průtocích výrazně roste podíl posádek, které vystupují z lodí, přetahují je a brodí korytem – právě v mělkých, kamenitých proudech, kde se vranky vyskytují nejčastěji. To zvyšuje riziko mechanického poškození ryb i narušení jejich úkrytů a proto AOPK ČR posílí v tomto období informovanost návštěvníků,“ říká Jan Augustynek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Celou studii, i s mapou rizikových míst s mělkými kamenitými lavicemi, kde se vodáci častěji brodí, lze stáhnout na aopk.gov.cz/documents/870563/19233616/vliv_splouvani_vranka.pdf
Poznámky:
[1] Celkově během 45 dní průzkumu v roce 2024 projelo sledovanou lokalitou 6 815 kánoí a kajaků, 2 543 raftů a 75 paddleboardů. V roce 2025 projelo sledovanou lokalitou 6 642 kánoí, 2 386 raftů a 212 jiných plavidel (194 paddleboardů a 18 nafukovacích člunů). Celkově tak během sledovaného období v roce 2025 projelo 26 992 vodáků, kdy 1 851 vodáků vystoupilo z lodí.
Vranka obecná - foto Jiří Neudert
